27. 1. 2016         Rudolf Líbal, 4.M

Hudební kritika

Hudební show / koncert Let It Be


Základní údaje

Let it Be je představení obsahující sbírku asi 50 nejznámějších hudebních skladeb na počest slavné kapely

The Beatles, hrané čtveřicí muzikantů co nejvíc napodobující původní skupinu. Mají stejné vybavení,

stejné skladby, k nerozpoznání podobný lidé a hlasy, ale na pozadí mají biograf synchronizovaný s hudbou.

Představení trvá kolem 160 minut.

Kritika

Hudba je chronologicky uspořádána do dvou hlavních celků, které se dělí na 8 setů a závěrečné části podle

stylu a alba písniček, hrány jsou jen nejznámější skladby, protože skupina jich složila přes 300.

V polovině představení je asi 20-minutová pauza, kde se mění herci. Tato změna téměř není poznat,

ale jisté změny tam jsou. V představení není možno uslyšet slova jako „Beatles“, „Lennon“ a další jména.

Hudba je hlasitá (kolem 100db), ale největší nesrovnalosti s originálem dělá moc hlasité bicí. Místo piána

mají klávesy, ale hlavní čtveřice na ně nehraje, u kláves je jiný muzikant. Herci mají výbavu k nerozpoznání,

jedna kytara je otočená doprava.


O umělcích není pochyb, jsou přesně „okopírovaní“. Je to trochu strašidelné pro ty, kteří byli u opravdových

Beatles, vidět tři zemřelé členy přesně napodobené. Herec Lennona je Reuven Gershon, zatímco John

Brosnan hraje vedoucího kytaristu George Harrisona. Herec James Fox připomíná mladého McCartneyho,

zatímco bubeník Luke Roberts hraje Ringo Starra. Tyto čtyři hudebníci hrají velmi energeticky,

víc než v originálu, často se dav zvedal na nohy, tleskal a zpíval s hudbou. Tito herci jsou v polovině nahrazeni

Grahamem Alexanderem, Ryan Coathem, Chris McBurneyem a Ryan Alex Farmery hraje na bicí. Na klávesy hrajou

Johnem Korba a potom Daniel A. Weiss.


Dialog, až na nějaké vtipné scény škádlení a několik filozofických úvah, žádný není. Přehlídka se nezaměřuje

na historii a raději se soustředí na hudbu. Hudební vedoucí a režisér John Mahr dohlíží na hudební styl,

včetně složité orchestrální simulace pro „A Day in Life", a části akustických písní, např. „While My Guitar

Gently Weeps".


Graficky je velmi dobře zpracované, s řadou barevné, někdy černobílé grafiky a zrnitých zpravodajských klipů

nebo fotografie, umístěné vzadu a někdy kolem kapely. Psychedelické obrazy tancují nahoru a dolů po stěnách

během písní jako "Lucy in the Sky s Diamonds" a "With a Little Help From My Friends." Pro diváky vzadu,

detailní záběry zpěváků se často objevují na staromódních televizních obrazovek visících na stropě či stěnách.


„Let It Be" byl uveden na oslavu 50. výročí Beatles. V „The End" (konci show), mohou diváci „Come Together"

(jít společně) v průběhu nejznámějších skladeb, jako je „Let It Be“, „Hey Jude“ a další. A vezměte si

myšlenku že, jak Beatles poukázala tak dávno, "Vše, co potřebujete je láska."


Moje hodnocení: 10+ z 10     Officiální hodnocení: 9.9 z 10      Zdroje: já



Home - http://rudyhoivt.neocities.org Domů - http://rudyhoivt.neocities.org